STUDNY

JAKOU STUDNU ZVOLIT?

Častokrát se setkáváme s dotazem na rozdíl mezi kopanou (neboli tzv. šachtovou) a vrtanou studnou. Před srovnáním vlastních výhod a nevýhod obou systémů jímaní vody je nutné si odpověď na dotaz, k čemu bude dílo sloužit?

Voda pro soukromou osobu, která bude využita pouze na užitkové účely, má zcela jiné parametry a požadavky než „pitná voda“. Je důležité taktéž rozlišovat zdroj vody pro obec, společnosti zabývající se získávání vod z hlubinných pramenů a další velkoodběratelé, u kterých je požadované jímání vody té nejvyšší jakosti dle příslušných norem a předpisů.

Pro koncového uživatele, který má zájem o pozdější jímaní vody pro své obydlí, ať už se jedná o zdroj pitné nebo užitkové vody, by měla být jedním z kritérií při volbě pozemku skutečnost, zda-li bude moci dosáhnout na zdroj s požadovanou vydatností v území, kde plánuje výstavbu. V dřívějších dobách se zpravidla stavěla obydlí hlavně u vodních toků řek i menších potůčků tak, aby byla voda co nejsnadněji dosažitelná. Nyní to z objektivních příčin není možné.

Další, co je nutné mít na paměti, je, že na pozemek musí najet i technika pomocí které se bude celé dílo zhotovovat. Proto je nutné důkladně zvážit všechny věci, které se týkají studny jako zdroje vody, již na počátku výběru pozemku a také před stavbou samotného obydlí.

 

PRŮZKUM ZVOLENÉ LOKALITY

V případě, že jsme teprve ve fázi výběru pozemku, měli bychom se obrátit na hydrogeologa působícího v daném kraji. Je předpoklad, že zná místní poměry lépe než hydrogeolog ze vzdálenějších částí republiky.

První fáze k nové studni je průzkum zvoleného pozemku nejlépe místním proutkařem anebo modernějšími geofyzikálními přístroji. Další alternativu nabízí podrobný hydrogeologický průzkum v podobně jednoho či více průzkumných vrtů, který je však v drtivé většině případů pro řadového občana příliš nákladný. Vhodné je také informace od sousedů, případně hydrogeologa, jelikož všechny legálně zhotovená díla by měla být zaznamenána do geologického archívu (hloubky vrtů, průměry vrtů a vystrojení, vydatnost atd.) Výsledkem je pro nás informace o předpokládané hloubce hladiny podzemní vody, odhad vydatnosti budoucí studny a případně způsob čerpání pro požadované účely.

 

VRTANÁ STUDNA VS. KOPANÁ

Při rozhodovaní se mezi kopanou a vrtanou studnou bychom měli mít základní informace o předpokládané vydatnosti zdroje vody v obou případech.

• Vrtaná studna

Vystrojení:     PVC-U, PEHD, ocel-nerez s rozličnými průměry s atestem na pitnou vodu
Hloubka vrtů: Dle požadavků na vydatnost a kvalitu jímané vody
Použití:           Vhodná pro jakékoliv potřeby

+ Hydraulicky dokonalá studna.
+ Možnost izolovat povrchovou vodu a jednotlivé zvodně.
+ snadné provedení (obvykle 1-2 dny)
+ Menší poškození terénu.
+ Jednoduchá instalace čerpadel.
+ Vydatnost není přímo závislá na atmosférických srážkách.

- Menší akumulace vody ve vrtech.

Vrtaná studna je vhodná zejména pro čerpání pitné i užitkové vody. Při jejím zhotovení je nutné počítat s větší hloubkou než u kopané studny. Výhodou je izolace svrchní mělké zvodně, která mívá často nižší kvalitu podzemní vody (viz kopané studny), a jímaní kvalitnější vody z hlubších horizontů. Vzhledem k tomu, že je čerpána voda z větších hloubek než u kopané studny, její množství není přímo závislé na momentálních klimatických podmínkách. Vrtaná studna jako taková má menší akumulaci přímo ve vrtu, uvedená skutečnost však může být vyřešená akumulační nádobou přímo v objektu. Snadné provedení pomocí vrtné soupravy a následné vystrojení umožňuje provézt celé dílo u mělčích vrtů standardně za 1 den při minimálním poškození stávajícího terénu. Jednoduché je také i umístnění – instalace čerpadla.

• Kopaná studna

Vystrojení:      Betónové skruže s vnitřním průměrem 1 metr
Hloubka vrtů:  Dle požadavků, standardně do 12 metrů
Použití:            Vhodné zejména pro užitkové účely

 + Větší akumulace.

- Jímání pouze mělké podzemní vody.
- Větší poškození terénu.
- Obvykle nižší kvalita vody (vhodné spíše pro užitkové účely).
- V suchých obdobích nedostatek vody (obtížný nástup hladiny).
- V pevných skalních horninách je realizovatelná velmi obtížně (střílením), vyšší náklady.

Kopaná studna má poměrně velkou akumulaci, která je však závislá od vydatnosti srážek. V suchých letních měsících může dojít ke výraznému kolísaní její hladiny. Problémy je možné rovněž očekávat i v zimě v období holomrazů. Může se tedy stát, že jsme bez zdroje vody zrovna v čase, kdy jej nejvíce potřebujeme. Další nevýhodou kopané studny je jímání vody z prvního horizontu, kde dochází k čerpání často druhotně znečistěné vody.

Při velkém množství přívalových dešťů, kdy dochází k menším anebo větším záplavám, netěsnící septiky a žumpy, nesprávné skladování hnoje nebo volný pohyb zvířat v okolí kopané studny může velmi pravděpodobně vést ke kontaminaci vody, které mohou být příčinou vážných infekčních chorob. Každá z možných infekcí může vést k vážným zdravotním následkům u dětí anebo osob, jež mají oslabenou imunitu. Tato voda nemusí nutně znamenat onemocnění u všech osob, jelikož odolnější jedinec nemusí pociťovat žádné následky, případně si lidský organizmus může vytvořit určitou imunitu-návyk a tudíž může být odolnější vůči baktériím, které se můžou ve vodě nacházet.

Při podezření na možnost znečištění je nutné provézt rozbor vody v laboratoři.

Z výše uvedených důvodů je možno říct, že kopaná studna je až na některé výjimky vhodná spíše pro jímaní vody pro užitkové účely.

 

NA CO SI DÁT POZOR

Vrtanou studnu si pořizujeme v drtivé většině případů jako zdroj pitné vody s výhledem dlouholetého bezproblémového provozu. V součastné době je na trhu veliký přetlak společností a živnostníků zabývajících se vrtáním. Mnoho firem i jednotlivců, kteří vlastní vrtné soupravy se snaží dosáhnout na zakázku všemi možnými prostředky a nezřídka se stává, že odvedená práce není v souladu s požadovanými předpisy (vrty na černo) anebo je použitá výstroj neadekvátní vůči požadovaným potřebám (kanalizační PVC).

Častokrát dochází při vystrojení vrtané studny k použití levných a nekvalitních materiálů, které byli původně vyrobeny pro zcela jiné účely. I díky stále vyššímu tlaku na cenu není neobvyklé, že vrtná společnost použije k vystrojení zdroje pitné vody kanalizační PVC trubky, do kterých provede pomocí pilky a nebo hobby vrtačky otvory pro nátok vody do pažnic. Při perforaci, která neodpovídá požadavkům – doporučením hydrogeologa, může dojít ke snížení vydatnosti zdroje při nízké perforaci anebo naopak jímaní spolu se sedimenty. Další výsledek použití nekvalitní výstroje může být nižší tlaková odolnost, která se může projevit zmáčknutím pažnic a následným kolapsem celého systému. Tlak působící na pažnici je v závislosti na geologii a hloubce vrtu mnohonásobně větší než tlak zeminy na povrchu. Tlaková odolnost běžně používaných pažnic ještě více klesá s navyšováním počtu děr anebo řezů (perforace) v pažnici. Při neodborném vyhotovení může dojít k přílišnému oslabení stěny pažnice a k jejímu následnému zmáčknutí se ve vrtu.

Tyto levné vrty navíc obvykle nebývají dostatečně (či vůbec) obsypány filtračním obsypem a hlavně nebývají utěsněny proti pronikání povrchových nebo mělkých podzemních vod. Tento postup je nezákonný, neboť tak může docházet ke kontaminaci hlubší zvodně znečištěnými svrchními vodami. Při čerpání podzemní vody je snižována hladina podzemní vody, což vede k zvětrávání skalního masivu ve vrtu. Ze skály se uvolňují drobná zrnka horniny a vrt tzv. "pískuje", tj. ve vodě se objevují sedimenty. Časem může dojít k uvolnění většího bloku horniny a zmáčknutí pažnice ve vrtu. A právě těmto rizikům zabraňuje kvalitně provedený obsyp vrtu. Pozor, tyto následky většinou zákazník pozná až za několik let, kdy už je pozdě na reklamaci vrtu u společnosti, která jej zhotovila! Kromě toho tyto vrty neodpovídají normě a vodoprávní úřad by je neměl vůbec povolit.

 

NÁSLEDKY NEODBORNÉHO VYSTROJENÍ NEKVALITNÍM MATERIÁLEM

• Použití běžných PVC-U pažnic – při větším tlaku dochází ke zmáčknutí pažnic, jež mají nižší tlakovou odolnost, jelikož jsou vyráběné pro horizontální pokládku.
• Neodborné provedení perforace – další snížení tlakové odolnosti pažnic.
• Nevhodný způsob spojování – různé oplechovávání spojů u PVC-U a PE trubek, nevhodná tolerance hrdel u PVC-U trubek. Dochází k nesouososti „pažnic“ a může dojít k rozpojení spojů a tudíž k neprůchodnosti vrtu.
• Špatná perforace – dochází k naplavování částic, které zanášejí vrt a ničí čerpadlo, anebo zmenšení přítoku a snížení vydatnosti zdroje oproti předpokladům.
• Nevhodné čerpadlo - při použití čerpadla s vyšším výkonem dochází k umělému strhávání částic a sedimentů z prostředí.
• Nepoužití dostatečné vrstvy štěrkového obsypu - dochází k nedostatečnému filtrování částic, které se můžou dostat do vrtu a ucpat – znehodnotit čerpadlo.
• Neprovedení těsnění mezikruží – možnost spojení povrchové vody se zvodní anebo propojení jednotlivých zvodní, kdy může dojít k propojení kvalitní a znečištěné vody.

 

JISTOTA KVALITNÍHO VYSTROJENÍ

Společnost GE-TRA s.r.o. se specializuje na výrobky a pažnice té nejvyšší jakosti. Pažnice jsou vyráběny ve výrobních závodech společnosti GWE pumpenboese (člen skupiny BAUER), která má ve výrobě a vývoji více než 80 letou tradici.

Pažnice dodávané pro vystrojení vrtaných studní splňuji ta nejpřísnější kritéria. Pažnice jsou určeny a vyráběny, testovány speciálně pro vertikální uložení do vrtů. U všech typů a velikosti pažnic známe tlakovou odolnost. Nejdůležitější je při vystrojení hydrovrtů znát tlakovou odolnost perforovaných pažnic, procento perforace – propustnost a možnosti zapouštění do specifikovaných hloubek v určitých geologických podmínkách a při předpokládané výšce hladiny vody.

Všechny uvedené parametry jsou poskytovány jak hydrogeologům, tak i vrtným společnostem.

 

LEGISLATIVA

Podle současných právních norem je zdroj podzemní vody vodohospodářské dílo, jehož zřízení a provozování podléhá stanovené legislativy.

• Realizace vrtané studny na základě stavebního povolení

Předem povolené vodohospodářské dílo. Autorizovaný projektant pro vodohospodářské stavby vypracuje projekt studny, stavebník doloží žádost, povolení k odběru a ke zřízení studny. Následně proběhne vodoprávní a územní řízení. K povolení díla je obvykle nutný také hydrogeologický posudek (vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v hydrogeologii). Po vyhotovení díla žádá stavebník o uvedení vodohospodářského díla do trvalého provozu (kolaudace).

• Realizace vrtané studny jako průzkumného díla

Zhotovení průzkumného geologického vrtu, který má již charakter hotového jímacího objektu (bez trvale osazeného čerpadla a přípojky do domu. Provádí se na základě ohlášení a jeho vyhodnocení způsobilým geologem slouží společně s projektem stavebně technické části od autorizovaného projektanta jako podklad pro vodoprávní řízení. Uvedený způsob je běžnější, neboť ne vždy je lokalita z hydrogeologického hlediska dostatečně prozkoumaná, aby bylo možné předem navrhnout přesné parametry studny. Je ale nezbytné (a podle zákona povinné), aby celému procesu přihlížel hydrogeolog. Tzv. "průzkumné vrty" vyhloubené studnařskými firmami bez hydrogeologického projektu a dozoru hydrogeologa ve skutečnosti vůbec průzkumnými vrty nejsou a při jejich následném převádění na studnu může dojít k problémům. Je také nutné zjistit, zda v lokalitě není např. stavební uzávěra na studny nebo jiné okolnosti, které by mohly převedení průzkumného vrtu na studnu zkomplikovat.

• Stavební povolení studny a povolení odběru vody

Odběr vody ze studny je nakládáním s vodami ve smyslu vodního zákona a vyžaduje povolení příslušného vodoprávního úřadu, kterým je zpravidla odbor životního prostředí (oddělení vodního hospodářství) pověřeného úřadu nebo pověřeného úřadu s rozšířenou pravomocí (v případě právnických osob coby žadatele). Hlavními podklady pro povolení odběru vody jsou projekt studny a hydrogeologický průzkum nebo hydrogeologický posudek. Stavební povolení studny se vydává zároveň s povolením odběru vody.

• Hydrogeologický průzkum

Pro vrtané studny se provádí tak, že se provede průzkumný vrt. Vrtné práce se zdokumentují. Dokumentuje se zejména geologický profil vrtu a zvodnění, případně vliv vrtu na okolní vodní zdroje, aby se zamezilo pozdějším sousedským třenicím. Na průzkumném vrtu mohou provést čerpací zkoušky. Průzkumný vrt je zpravidla proveden tak, že jeho podzemní část má definitivní podobu vrtané studny. Po získání stavebního povolení studny a povolení odběru vody ze studny se provede pouze úprava zhlaví a napojení studny na zásobovaný objekt. Zpráva o hydrogeologickém průzkumu slouží podobně jako hydrogeologický posudek stavebním a vodohospodářským úřadům jako podklad pro povolení odběru podzemní vody a řeší rovněž bezpečnost odběru pro okolní studny a hydrogeologické poměry obecně. Hydrogeologický průzkum pro studnu dodáváme i v jednom celku, který obsahuje i projekt studny.

• Hydrogeologický posudek pro studnu

Je vyžadován stavebním a vodohospodářským úřadem pro povolení odběru podzemní vody a řeší především bezpečnost odběru pro okolní studny a hydrogeologické poměry obecně. Hydrogeologický posudek provádíme v případě, že se jedná o dodatečné povolení odběru pro stávající studnu, nebo zhotovení dokumentace před realizací studny. Tento případ se týká zejména šachtové studny nebo vrtané studny v oblastech, které jsou hydrogeologicky velmi dobře prozkoumány. Hydrogeologický posudek pro studnu může doprovázet i projekt studny.

 

UMÍSTĚNÍ STUDNÍ

Studna musí být umístěna tak, aby její realizací a jejím budoucím využitím nedošlo k negativnímu ovlivnění vydatnosti nebo jakosti okolních vodních zdrojů. Konkrétní odstupy od okolních vodních zdrojů nejsou žádným předpisem stanoveny, neboť na každé lokalitě závisí na řadě faktorů. Odvíjí se zejména od hydrogeologických poměrů lokality a technických a provozních parametrů budoucí studny (především velikosti budoucího odběru). Minimální vzdálenosti budoucí studny od okolních vodních zdrojů by měl kvalifikovaně posoudit hydrogeolog. Ve velmi jednoduchých podmínkách (např. dobře známé (hydro)geologické poměry lokality, větší odstupy okolních vodních zdrojů) lze zhodnotit vliv využívání budoucí studny na okolní vodní zdroje pomocí empirických vzorců pro výpočet dosahu tzv. depresního kužele. V ostatních případech je pak nutné provádět hydrodynamické (např. čerpací) zkoušky.

Vyhláškou č. 501/2006 Sb. jsou stanoveny odstupy studny od možných zdrojů znečištění. V §24a předepisují jsou nejmenší dovolené vzdálenosti studní individuálního zásobování vodou od místních zdrojů znečištění stanoveny takto:

 

Zdroje možného znečištění	Nejmenší vzdálenost v m
	Pro málo prostupné prostředí	Pro prostupné prostředí
Žumpy, septiky, kanalizační přípojky	12	30
Nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v budově, nebo samostatné pomocné budově	7	20
Chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat	10	25
Veřejné pozemní komunikace	12	30
Individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy	15	40

 

Vyhláška dovoluje v odůvodněných případech výjimky z výše uvedených ustanovení. Na povolení výjimky však není automatický nárok, ale jedná se výjimečné řešení, které musí být zdůvodněno a o které se musí žádat stavební úřad. Úřední úkon vydání výjimky je zpoplatněn správním poplatkem, a to až do výše 5.000 Kč.